Otázky a odpovědi
Kdo byli Volkové-Tektoságové?
Volkové-Tektoságové byl keltský kmen, o kterém se hovořilo v antických pramenech. Zmínky o nich jsou z mnoha území, od Francie po Turecko a rovněž zahrnují území Moravy. Na Moravě byli zaznamenáni i Bójové, kteří mohli být na tomto území nahrazeni právě Volky-Tektoságy. Caesar se o nich zmiňuje jako o odvážných válečnících, kteří své území bránili proti silným germánským kmenům.
Kde u nás žili Keltové?
Na území Čech a Moravy bylo nalezeno několik starověkých keltských osídlení, takzvaných oppid. Mezi nejznámější patří oppidum Stradonice nedaleko Berouna, kde se razily mince a fungovalo tam kovářství, kovolitectví a hrnčířství, dále oppidum Závist u Zbraslavi, kde se na dvou kopcích rozkládal velký pevnostní komplex a oppidum Staré Hradisko na Drahanské vrchovině, které zřejmě patřilo k těm nejdéle obývaným.
Proč se hradiště v knize jmenují Eburon a Brig?
O tehdejších názvech našich keltských hradišť informace nemáme. Jméno Eburon bylo inspirováno spisy řeckého astronoma a zeměpisce Claudia Ptolemaia, který žil ve 2. Stol. v egyptské Alexandrii. Ve svém díle se zmiňuje o velkém starověkém sídle Eburon, které leželo někde na jantarové stezce, snad v jižním předměstí Brna. Možná byl název Brna odvozen už od starověkého Eburonu. Ptolemaios rovněž zmiňuje „skleněný zámek“ Brig na vrcholu kopce a toto jméno bylo inspirací pro název druhého významného hradiště v knize.
Bez Vecorixe nebo Vecoriga?
Jestli někdo čte i odbornou literaturu, která vychází z antických pramenů, tak je zřejmě z těchto latinských překladů zvyklý na jiné skloňování keltských jmen, tedy změny koncovek z ixe na iga. Protože nejvíce z psaných informací o této době vychází z Caesarových Zápisku o válce galské, bylo také v původní verzi románu použito klasické skloňování keltských jmen. Při úpravě románu pro tisk byla nicméně korektorem navržena modernější varianta, tedy ponechávání koncovky –ix ve všech pádech. Pro běžné čtenáře je zřejmě toto skloňování čtivější. Ty, kteří jsou zvyklí na klasické překlady, tedy prosím o shovívavost.
Zanechali Keltové písemné záznamy?
Ne, keltská historie se předávala pouze ústně, většinou prostřednictvím bardů, možná podobnými veršovanými příběhy jako se kdysi dávno předávaly řecké legendy, než je sepsal Homér. Vlastní keltské písmo ogam je doloženo z britských ostrovů, nicméně je jisté, že používání latinky bylo Keltům známo. V hradištích se našly voskové destičky pro obchodní záznamy. Caesar se ve svých Zápiscích obává toho, že by jeho písemné zprávy mohli zachytit keltští zvědové a že by je dokázali přečíst. Je nicméně dost pravděpodobné, že čtení a psaní bylo výsadou druidů a zámožnější vrstvy obyvatel. Vzhledem ke značnému vlivu řecké a římské kultury v oblasti, obyvatelé okrajovějších zemí používali právě řeckou nebo latinskou abecedu k zapisování svého vlastního jazyka.
Byli Keltové dobří řečníci?
Ano, rétorika nebyla pouze výsadou Démosthéna či římských senátorů. Už Alexandr popisuje Kelty jako pohotové řečníky, kteří se uměli dobře a obsáhle vyjadřovat. Řečnická schopnost byla u Keltů ceněna. Proto bylo pravděpodobné, že vzdělaný muž, jako byl například následník trůnu Allecnos, by byl schopen pronést obratnou řeč před římským senátem.
Jaká byla pozice keltských žen?
Vcelku významná, Keltové si jich vážili a v případě potřeby je byli ochotni podporovat i jako vojenské vůdkyně. Přesto byl i u Keltů pánem domu muž a ženy měly většinou na starosti běžné domácí práce. Při některých slavnostech se nicméně povolovala sexuální promiskuita a rovněž byl za určitých podmínek povolen rozvod. Keltské ženy mohly dědit majetek, stát se druidkami nebo se věnovat nějaké profesi. Podle řeckého historika Strabona byla finanční nezávislost žen znakem keltského barbarství.